Těsně před vánočními svátky přijal naše pozvání do Česka konzultant a designér syntropického zemědělství mírného pásma, Renke de Vries ze severního Německa. Renke studoval Mezinárodní management lesních ekosystémů v německém Eberswalde, je držitelem permakulturního designerského certifikátu a také absolventem arboristického výcviku. V současnosti pracuje jako profesionální arborista a konzultant agrolesnických systémů po celé Evropě. V roce 2018 potkal na konferenci v Berlíně majitele farmy Gut und Bösel, Benedikta Bösela, na jehož doporučení se začátkem roku 2019 vydal na tříměsíční stáž do Brazílie za zakladatelem syntropického zemědělství, Švýcarem Ernstem Götschem. V témže roce již na farmě Gut und Bösel založil první 3 hektary syntropických výsadeb se snahou aplikovat principy syntropického zemědělství, ozkoušené v tropech, na podnebí mírného pásu v Braniborsku, nedaleko Berlína.
Tamní podmínky jsou charakteristické silně písčitými půdami a velmi nízkými srážkami (kolem 450 mm za rok). I přesto se zde Renkemu podařilo bez závlahy a hnojení založit produkční liniové výsadby o celkovém součtu 18km na rozloze 18 ha. Renke tyto výsadby průběžně konzultoval s Ernstem Götschem. Každá linie je charakteristická rozmanitými ovocnými a lesními dřevinami a bylinným patrem, které jsou navrženy v různých obměnách dle hlavní produkční plodiny v daném bloku.
Renke rozvázal spolupráci s vedením farmy koncem roku 2023 a spolu s dalšími kolegy, kteří z farmy odešli, nyní hledá nové místo působení, kde by mohl zužitkovat své několikaleté zkušenosti.
Renkeho přednáška v Praze
Bylo nám ctí přivítat Renkeho dne 18.12.2023 v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde s námi formou poutavé prezentace sdílel své zkušenosti se zakládáním a údržbou syntropického systému v mírném podnebném pásu. Navázal tím na říjnovou prezentaci svého kolegy Bastiana Drehera z Ecotopu, která byla zaměřená na úvod do syntropického zemědělství a seznámení se s jeho principy a filosofií. Záznam z této přednášky můžete najít zde: https://www.syntropickezemedelstvi.cz/zaznam-prednasky-bastiana-drehera-ke-stazeni/.
Velkým přínosem Renkeho přednášky byly především poznatky ohledně založení a údržby syntropického designu v evropských podmínkách a zkušenosti a chyby, kterých se při tom dopustil.
Renke například nastínil proces přípravy orné půdy či travního porostu na plochách o větší rozloze. S přípravou totiž doporučuje začít už zhruba rok před samotným výsevem/výsadbou.
Zvolenou plochu je podle jeho zkušeností vhodné osít obilovinou v kombinaci s podsevem jetelotrávy. Obilí se pak v létě sklidí tak, aby na ploše zůstalo vysoké strniště s podsevem jetelotravní směsky. Alternativně lze slámu spolu s jetelotravním podsevem nabalíkovat (například pokud díky deštivému počasí podsev hodně rychle naroste) a použít k výsevu/výsadbě později.
Výsadbová (výsevní) linie se následně zpracuje speciálním podrývákem kombinovaným s rotační půdní frézou, čímž dojde k rozrušení utužené vrstvy, vzniklé vlivem používání těžké mechanizace (typicky v hloubce okolo 30cm). V témž kroku se současně zkypří svrchní vrstva půdy za účelem přípravy seťového lůžka. Při tomto úvodním jednorázovém zpracování půdy je třeba dbát na to, aby neprobíhalo za mokra – tím by naopak došlo k dalšímu poškození půdy.
Samotné výsadbě/výsevu předchází tvorba paralelních valů z mulčovacího materiálu podél připravené výsadbové/výsevní linie pomocí shrnovače. Mulč se získá nasekáním slámy ze strniště po sklizeném obilí a jetelotravní směsky z podsevu nebo z předpřipravených balíků. Tím docílíme částečné či úplné soběstačnosti stran mulčovacího materiálu a snížíme tak náklady na nákup například dřevní štěpky.
Mezi paralelními valy mulče se ponechá několikacentimetrová mezera, do které se následně provádí výsev směsi semen a výsadba sazenic stromů. Výhodou výsevu ze semen je výborné přizpůsobení rostlin danému stanovišti od samého počátku, což má příznivý vliv i na jejich zdravotní stav a možnost výběru nejlépe adaptovaných jedinců formou probírky v následujících letech.
V další části přednášky se Renke věnoval druhové skladbě syntropického designu dle zastoupení v jednotlivých patrech a životních cyklech (od krátkověkých po dlouhověké), problematice údržby a ekonomickým aspektům založení a údržby. Nastínil také problematiku transformace monokulturního borového lesa na syntropický systém, což velmi zaujalo zejména početné obecenstvo ze šluknovské Střední školy lesnické, kteří kvůli Renkeho přednášce vážili dalekou cestu.
Konzultace návrhů a doporučení
Hlavním důvodem Renkeho návštěvy České republiky však byly žádosti dvou soukromníků o konzultaci syntropických designů na jejich pozemcích. V rámci konzultací Renke spolu se svou partnerkou a spolupracovnicí Marou na každé vytipované lokalitě zjišťovali expozici vůči světovým stranám. Jako nejvhodnější doporučují jihovýchodní orientaci, kdy je pozemek vystaven rannímu a dopolednímu slunci, zatímco efekt žhavého odpoledního slunce v létě je takto částečně eliminován. Dalším důležitým faktorem, který sledovali pomocí rýčové zkoušky, byl půdní druh a obsah skeletu.
Jednou z možností, kterou Renke doporučoval, je založit syntropický design například transformací již etablovaných kultur rychle rostoucích topolů. Těsný spon řad však radí prosvětlit a do již vzrostlé monokultury dosadit další druhy. Pokácené topoly pak lze velmi dobře využít ke štěpkování na mulč k nově zakládanému systému.
Při obhlídce dalšího pozemku Renke doporučil provést řez na starých ovocných stromech náležejících do nižšího stromového patra (např. jabloní), které by kolidovaly s novými výsadbami stromů tzv. „třetího“ (deštníkového) patra (např. kaštanovníku). Upozornil totiž vícekrát na to, že je třeba dodržovat, aby dřeviny, náležející přirozeně do nižšího patra nepřerůstaly dřeviny vyššího patra. Tento jev totiž může vést k disharmonii v systému a projevovat se přítomností chorob či škůdců (tímto jevem se zabývá např. ředitel Ecotopu, Joachim Milz, a názorně jej dokazuje v tomto videu: https://youtu.be/xAt3h4-cXHE?si=wuOOfRgtnFxE-LDl).
Do meziřadí svejlových výsadeb doporučil zasadit divokou mrkev, pastinák (v menším množství kvůli fotosenzitivitě), ředkvičky, slunečnice, slézy, topolovky, pupalku, brutnák, měsíček, amarant, quinou (na biomasu), kukuřici, technické konopí, bob zahradní a lupinu v kombinaci s řízkovou výsadbou kostivalu a křenu. Jako další plodinu pro meziřadí lze pěstovat brambory v mulči (slamnatém hnoji).
Pro předjaří radí Renke provést řez na nových výsadbách a založení matečních záhonů na řízky kostivalu, křenu, máty, meduňky, kakostu a jahod. Totéž lze použít i na další rostliny, které lze pěstovat na semena pro následné výsevy.
Co se týče údržby výsadbové linie, z hlediska mechanizace doporučuje Renke přístupnost pro stroje z obou stran. Zdůrazňuje, že je třeba počítat s přesahy u jednotlivých strojů – neměly by se počítat čisté násobky rozměrů nástavce, ale přidat k nim malou rezervu (např. na 6m pruh není ideální žací lišta o rozměru 3 m, ale 3,2 m). Ideální je používat traktor se sekačkou vpředu a nahrabovačem vzadu, čímž lze provést 2 kroky najednou a snížit spotřebu paliva i utužování půdy.
Závěrem
Renkeho návštěva byla pro nás obrovským posunem stran praktické podoby syntropického designu v našich klimatických podmínkách. On i Mara jsou neskutečně příjemní a sdílní lidé a je vidět na každém kroku, že jim záleží na péči o půdu, krajinu i lidi.
Pokud jste profesionální zemědělec a máte zájem o odbornou konzultaci možností syntropického designu na Vašich pozemcích, mrkněte na námi doporučované konzultanty pro syntropické zemědělství v Evropě na https://www.syntropickezemedelstvi.cz/konzultanti/.
Máme velkou radost, že Renke přijal naše pozvání udělat další přednášku na téma syntropického zemědělství v Evropě v rámci evropské agrolesnické konference EURAF (https://www.euraf.net/2023/05/26/save-the-date-euraf-2024-congress/)-, která proběhne letos právě v České republice v termínu 27-31.5.2024.
Na náš podnět byl na EURAF pozván také samotný ředitel Ecotopu, Joachim Milz, který bude jedním z hlavních řečníků a představí téma syntropického zemědělství optikou člověka, který se jeho implementací v nejrůznějších částech světa věnuje již přes 20 let a je jedním z nejnadanějších studentů Ernsta Götsche.
Dne 26.5.2024 pořádá naše uskupení Syntropy CZ v rámci předkonferenční události EURAF celodenní interaktivní seminář s Bastianem Dreherem určený široké veřejnosti. V rámci semináře navštívíme jednu z našich zapojených farem a zábavnou formou budeme provedeni základními principy a filosofií syntropického zemědělství. Program vyvrcholí společným designem pro vybranou plochu na farmě. Nabytá zkušenost Vám pak může pomoci při Vašem vlastním designu.
Bližší informace o EURAF najdete zde: https://www.euraf2024.mendelu.cz/34925-welcome.
Pro bližší informace o námi pořádaných událostech doporučujeme přihlášení k odběru novinek na našem webu: http://www.syntropickezemedelstvi.cz .